Plán aktivit

P Ú S Č P S N
27
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO NOVÉ ŽÁKY OD ŠKOLNÍHO ROKU 2024/2025
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
28
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO NOVÉ ŽÁKY OD ŠKOLNÍHO ROKU 2024/2025
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
29
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO NOVÉ ŽÁKY OD ŠKOLNÍHO ROKU 2024/2025
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
30
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO NOVÉ ŽÁKY OD ŠKOLNÍHO ROKU 2024/2025
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
31
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO NOVÉ ŽÁKY OD ŠKOLNÍHO ROKU 2024/2025
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
1
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
2
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
3
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
4
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
4. KONCERT ABSOLVENTŮ
5
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
6
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
TO NEJKRÁSNĚJŠÍ Z BÍDNÍKŮ
7
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
8
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
9
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
10
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
11
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
12
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
13
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
KEYBOARDOVÝ PODVEČER - 13. 6. 2024
14
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
15
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
16
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
17
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
18
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
19
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
20
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
21
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
22
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
23
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
24
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
25
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
26
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
VÝSTAVA PRACÍ ŽÁKŮ VÝTVARNÉHO OBORU BARVY TÓNŮ
27
VÝSTAVA ABSOLVENTŮ VÝTVARNÉHO OBORU
28 29 30
Drobečková navigace

Úvod > O škole > Základní údaje > Historie školy

Historie školy

Historie naší školy se začala psát v září 1945. V tehdy zřízené Městské hudební škole bylo zapsáno 88 žáků v oboru houslí a klavíru. Prvním pověřeným, později jmenovaným ředitelem se stal Arnošt Kropáč, nadšený muzikant, který ze školy postupně vytvořil hudební centrum kulturního života města. Během půlstoletí škola několikrát změnila svůj název: Městský hudební ústav, Hudební škola, v r. 1961 Lidová škola umění, v r. 1990 Základní umělecká škola, její hlavní poslání zůstalo však po celou dobu neměnné – poskytovat žákům základy estetického vzdělání a místními kulturními aktivitami ovlivňovat širokou uničovskou veřejnost.

Josef Svozil – řídil školu v nelehkých letech 1950–1953, pokračoval v tradici veřejných aktivit orchestrů a pěveckých sborů.

Radek Kubánik – vytvořil ze školy v letech 1953–1964 středisko aktivního muzicírování s velkým důrazem na folklórní tradice. Sám vedl folklórní soubory Valach a Podhoran.

Jan Morávek – dnes téměř legenda uničovského hudebního života, řídil školu 24 let v období 1964–1988. Zhodnocení tohoto úseku by zasluhovalo samostatnou kapitolu, pro přehled uvádíme jen stručná následující fakta. Jan Morávek rozšiřuje nabídku vyučovaných předmětů, je zavedena výuka výtvarného a literárně-dramatického oboru. Ředitel Morávek prosazuje také rekonstrukce obou budov: v Litovelské ulici v letech 1965–1978 a na Masarykově náměstí v letech 1979–1987. Tím vytváří přijatelné prostředí pro důstojné vyučování estetických předmětů. Zakládá tradici činnosti školního smyčcového orchestru. Především však vytváří podmínky pro vznik nového kulturního klimatu založením Kruhu přátel hudby v r. 1974. Jeho iniciativou se podařilo o něco později – v r. 1983 – otevřít rekonstruovanou Koncertní síň v bývalém minoritském kostele, což nebývale oživilo zájem o hudební život ve městě a potažno i o hudební vzdělávání ve škole. Jan Morávek se také zasloužil o instalaci nově rekonstruovaných varhan v Koncertní síni a vytvořil v Uničově a širokém okolí tradici podzimních Hudebních festivalů.

Miroslava Bradová – první žena v čele školy, prosazuje v letech 1988–1993 své organizátorské schopnosti. Významně se zasloužila o urychlené dokončení rekonstrukce druhé budovy v roce 1988. Přivedla školu do právní subjektivity. Zřídila ve škole taneční obor. Zprostředkovala první zahraniční kontakty. Usilovala o pravidelnou výraznou prezentaci práce školy.

Tamara Frömlová – ředitelka v letech  1994 - 2016, se 30 členným kolektivem zaměstnanců se v tomto období podařilo i při poklesu demografického vývoje ustálit počet žáků (cca 600), škola stabilizovala svoji čtyřoborovost, důraz je kladen na výraznou veřejnou prezentaci školy formou kulturní aktivity v regionu i mimo něj (spolupráce se ZUŠ v ČR, zahraniční kontakty, společné projekty s partnery v zahraničí, specifické aktivity – metodické semináře, interpretační kurzy, víceoborové projekty, …). Jsou vytvořeny podmínky pro existenci dvou reprezentativních orchestrů – smyčcového a dechového. Výuka je rozšířena o nabídku nových předmětů – elektroakustické a bicí nástroje, klasický balet, populární zpěv, fotografie, počítačová grafika. Škola zřizuje pobočku v Libině. Prvořadá je snaha o trvalé zvyšování úrovně jednotlivých oborů. Důraz je kladen na zlepšování technického a materiálního vybavení školy. V tomto období se uskutečnila např. plynofikace II. budovy, rekonstrukce kompletní elektroinstalace I. budovy, sanace vlhkého zdiva, rekonstrukce a modernizace sociálních zařízení, rekonstrukce historicky cenných vstupních dveří II. budovy, fasáda a výměna měděných okapů a rýn na II. budově, byla zřízena Nová galerie v budově na Masarykově nám. pro výstavní účely, město Uničov rekonstruovalo historizující fasádu na budově Litovelská.


Díky výsledkům práce všech generací se škola během svého více než šedesátiletého vývoje stala žádanou vzdělávací institucí a také jedním z center uničovského kulturního dění.